Mulčování a mulč
lADA sVOBODOVÁ, říjen 2023
Šetří práci, zkvalitňuje půdu, zadržuje vodu
Mulč
Mulč pochází z tajemného anglického slova ´mulch´, které označuje tlející organickou hmotu, opad, ale také kompost. Tedy vlastně celý proces, který běžně v přírodě probíhá a bez kterého se též v zahradničení neobejdeme.
Celý lesní ekosystém stojí na listovém opadu a mulči. Bez něj by nebyl les, tak jak ho známe. Mulčování není tedy nic nového, jen využíváme odpozorovaný prastarý přírodní mechanizmus, fungující už od dob, kdy se na zemi objevil první les.
V posledních letech nabývá na významu i proto, že významně snižuje odpar z půdy a tedy i potřebu zálivky v suchých obdobích. Mulčování je naprosto zásadní tam, kde je málo vody. Ale i na pozemcích, kde je vody dost má důležité další funkce, které jsou zásadní pro dobré prospívání rostlin. Především těch čerstvě zasazených, které ještě nejsou dostatečně zakořeněné, a tedy jim chybí přístup k vláze i k živinám.
Základní praktická fakta
aneb objevte kouzlo a užitečné dopady mulčování
Přikrytá půda a kořeny
V přírodě je mulč a opad běžná věc, lesy jsou jej plné a pro většinu stromů je zakrytí kořenů vlastním opadem naprosto zásadní. Vrací se tím živiny zpět do půdy a také podporuje růst symbiotických hub a dalších půdních organizmů, které se podílejí na vzniku půdy nové. Udržují půdu též vzdušnou, nakypřenou a úrodnou. Též v lučních porostech, které nejsou sekané, zůstává na podzim spoustu hmoty, která se mění brzy na mulč, tleje a vzniká nová půda.
Na holých, utužených a suchých půdách vše roste mnohem hůře a je mnohem častější úhyn rostlin díky suchu v létě nebo holomrazům v zimě. Stačí se podívat na běžná pole.
Zahradní odpad
Na zahradě nám též používání mulče usnadní otázku zahradního odpadu, který se dá z velké části též použít jako mulč – v prvé řadě například posekaná tráva. Ta se vhodným způsobem může použít jako mulč ke keřům a stromům, samozřejmě ve vrstvě odpovídající velikosti rostliny. Na podzim ji můžeme promíchat se spadaným listím. Pomocí vyšší vrstvy posekané trávy, kterou neustále doplňujeme, si rovněž můžeme během sezony vymulčovat prostor v trávníku pro nový záhon. (Těmto konkrétním technikám se budeme věnovat zase v dalším článku).
Ze zahrady můžeme využít celé větve a klacky, které naštěpkujeme na potřebnou velikost a vznikne nám štěpka – další skvělý mulč, který lze použít na jednotlivé výsadby nebo na krytí zeleninových záhonů, i k jahodám. Štěpku je možné zakoupit v kompostárnách nebo u firem provádějících údržbu zeleně ve městech a kolem silnic. Občas najdete celé kupy štěpky přímo v příkopech podél cest.
přehledně
Přínosy mulčování
drží vláhu v půdě
Mulč drží vláhu v půdě a kryje půdu před povětrnostními vlivy jako je sluneční úpal, vítr a mráz.
vyrovnává teplotní výkyvy
Mulč vyrovnává teplotní výkyvy. zásadní je to hlavně během jara, kdy vše raší a klíčí.
podpora symbiotických procesů
Mulčem podporujeme tvoření přirozených symbiotických procesů v půdě.
zabraňuje půdní erozi
Používáním mulče zabraňujeme půdní erozi. Půda je vyživována a chráněna.
dekorační a oddělující prvek
Mulč můžeme též použít jako dekorativní či oddělovací prvek.
zúrodnění pozemků
Díky správnému mulčování můžeme postupně zúrodnit i pozemky, kde není přístup k vodě a které jsou jinak velmi suché.
podpoří tvorbu půdy
Mulčováním podpoříme tvorbu půdy pod mulčem, který pomalu tleje. Díky tomu je půda vzdušná a kyprá a rostlinám se dobře zakořeňuje. V kypré půdě mají kořeny lepší přístup k živinám.
zvýšení úrodnosti půdy
Udržování koloběhu mulče velmi napomáhá zvyšovat úrodnost půdy, v případě štěrku se vymývá minerální prach, které obohacuje půdu o minerály.
informace pro půdu
Pomocí mulče můžeme informovat půdu, kam chceme směřovat její vlastnosti – štěpka bude podporovat trochu jiné procesy než například štěrk nebo kůra.
potlačení plevele
Mulčování výrazně snižuje výskyt „plevele“, tj. rostlin, které v záhonech i jinde na zahradě již nechceme. Výrazně urychlíme proces vývoje společenstva.
méně údržby
Celkově použití mulče snižuje další vstupy do budoucna a snižuje i potřebu údržby. Vždy tam nějaké vstupy jsou, nic není bezúdržbové, ale náklady se dost snižují.
Základní členění
Základní druhy mulče
ŠTĚPKA
Naštěpkovaná dřevní hmota, pochází z větviček, listů, větví i kmenů. Toto je hotový zahradní poklad, je to mulč, který má nejširší spektrum použití v zahradě.
Štěpka z listnatých ovocných stromů
Štěpku z listnatých ovocných stromů můžeme používat mezi trvalky a na zeleninové záhony. Když máme této štěpky dostatek, tak samozřejmě i mezi keře. Většinou je to však vzácnější materiál, a proto je dobré jeho použití uvážit pro ty náročnější rostliny, jako je právě zelenina. Většinou obsahuje méně tříslovin, a proto je vhodná i na rostliny, které jinak dřevitou hmotu moc nemusí, jako jsou i bylinky a nebo některé skalničky.
Štěpka z lesních listnatých stromů a keřů
Tuto štěpku můžeme používat na trvalky, některé bylinky, na zeleninu, především pokud má menší frakci (kousky maximálně okolo 5cm). Pokud jsou to již větší kusy 10 a více cm, doporučuji spíše už jen mezi keře a stromy, mezi lesní trvalky (jsou zvyklé na dřevitý odpad) a mezi ovocné keře pocházející z lesa (rybízy, angrešty, muchovníky, maliny a ostružiny). Nebo má pak velké využití na mulčování cestiček mezi záhony, ne do samotných záhonů. Velké kusy dřeva spotřebují na tlení i dusík a ten by odebíraly v prvních letech například zelenině, která jej naopak potřebuje. Drobné rostlinky též mohou mít s velkými kusy štěpky nebo kůry problém, když se potřebují rozrůstat. Pro zeleninu a jemnější trvalky, skalničky či bylinky jsou vhodné jen drobné frakce štěpky.
Štěpka ze dřeva jehličnanů
Pozor, není to kůra, tedy má žlutohnědou či béžovou barvu. Většinou jsou to nasekané čtvercové či obdélníkové kusy větví a kmenů, například z větví smrků po těžbě. Tato štěpka obsahuje hodně pryskyřice, proto je vhodná na mulčování spíše lesních trvalek, keřů a stromů. Není vhodná pro zeleninu, bylinky a skalničky. Samozřejmě pokud nemáme nic jiného, nedá se nic dělat, lepší je zamulčovat tím co je, než nechat půdu holou. Ale je potřeba počítat s tím, že to může při tlení měnit i pH půdy a rostlinám, které mají raději zásadité pH to může činit obtíže, takže nemusí dobře prospívat. Vždy je ve hře ještě i vláha a další specifika stanoviště.
Každá štěpka se postupem času rozkládá, takže ji po pár letech je třeba doplnit, záleží na stanovišti a na velikosti frakce štěpky.
MULČOVACÍ "KŮRA"
Hnědá až skoro černá borka – asi nejznámější materiál na mulčování, je ho všude spousta. Ale i ta má svá specifika a není vhodná pro všechny rostliny. Obsahuje velké množství pryskyřice, která z ní často i vytéká do půdy a na okolní rostliny. Nehodí se proto vůbec na skalničky, bylinky a není vhodná na zeleninové záhony. Rostliny, které naopak drcenou „kůru“ ocení jsou samozřejmě jehličnaté stromy, lesní keře, borůvky, rhododendrony, azalky, vřesy a můžeme ji použít na i většinu lesních kapradin, trvalek a travin. Podobné použití má i jehličí, které můžeme s „kůrou“ smíchat.
Velké pláty kůry je třeba více nadrtit, tyto kusy nejsou vhodné v podstatě nikam, možná jen na cestičku. Další problém je, že z těchto kusanců voda steče do okolí a pod samotné kusy se vláhy dostane jen málo. Takovéto plochy kůry též hodně přitahují lesní mravence, je to jejich přirozené prostředí.
ŠTĚRK A MINERÁLNÍ PRACH (NAMLETÉ HORNINY)
Nejvhodnější je pro skalničky a bylinky, můžeme používat i pro štěrkové suché záhony, které mají specifické složení trvalek. Samozřejmě je dobré vědět jakou má štěrk reakci, jestli je ze zásadité nebo spíše kyselejší horniny a podle toho jej také umístit. Ze štěrku se trochu vymývá minerální prach a proto je to vlastně i určitý druh minerálního hnojiva, záleží na matečné hornině a velikosti frakce. Štěrk se na rozdíl od štěpky a „kůry“ v půdě nerozkládá, a proto je potřeba počítat s tím, že jej postupně zasype opad z rostlin. Řešením je štěrk jednou za čas ze záhonu vyhrabat, opad nechat na půdě (nebo vynést na kompost, záleží na preferencích) a poté štěrk umístit zase zpátky. Lze i dosypat novou vrstvu. Různé druhy štěrku a kamínků mohou v zahradě působit velmi dekorativně.
HNŮJ SE SLÁMOU, PODESTÝLKA OD KONÍ
Lze použít jako surový mulč pod stromy, keře a na zeleninové záhony určené pro první trať. Lepší je používat už pár měsíců uleželý, než úplně čerstvý. Obsahuje hodně dusíku, tedy je vhodný tam, kde potřebujeme podpořit rychlý růst rostlin. Je třeba počítat s tím, že přitáhne nitrofilní plevel, takže zpočátku na místě okolo a časem i v něm mohou růst například kopřivy, šťovíky koňský a kadeřavý a další „plevele“, které milují hodně dusíkatých živin. Řešením je přemulčování plevelů ještě například štěpkou a nebo sekání a odvoz posekané hmoty. Taková podestýlka by měla být přiměřeně vlhká. Přesušená sláma se sušenými bobky moc vhodný mulč není.
SLÁMA
Sláma je skvělý materiál na mulčování, když ho máme dostatek. Má však jednu nevýhodu a to je ta, že poměrně hodně přitahuje myši. Třeba kolem ovocných stromů je čistě slamnatý mulč dosti problematický. Myši se tam mohou usadit a časem ovocný stromek zlikvidovat, protože se v zimě živí jeho kůrou, hlavně kolem kořenového krčku a na kořenech. V čisté slámě se jim ze všech mulčů líbí asi nejvíc. Ale hodně záleží i na vašem stanovišti a okolí. Toto se děje hlavně tam, kde jsou v okolí velká pole.
Slámu doporučuji používat spíše na mulčování velkých výsadeb keřů (např. živý plot) a do cestiček mezi záhony. Do samotných záhonů je vhodná k velkým druhům zeleniny, např. dýním a cuketám. Není vhodná na menší trvalky a bylinky.
POSEKANÁ TRÁVA, SENO
Skvělý mulč kolem keřů a stromů. Ideálně už trochu uleželá. Čerstvá tráva z trávníku bývá hodně vlhká a může na půdě vytvořit vlhký horký škraloup, obzvláště když hodně prší. Lepší je seno nebo výše sekaná tráva, kde jsou i stébla a květy rostlin. Seno není vhodné do zeleninových záhonů, obsahuje většinou semena. Ale můžeme s tím mulčovat cestičky mezi záhony. Na mulč záhonů se zeleninou jsem ale s úspěchem používala posekanou trávu s jetelem, ještě než má květy, tedy z dubnových a květnových sečí. I v seně, když je velká vrstva, mohou sídlit myši.
KARTONY, PAPUNDEKL
Kartónové krabice bez potisku a velkých nápisů – skvělý mulč, vhodný pod zmíněné mulče výše, jako spodní vrstva, která zpočátku brání prorůstání většiny plevelů vzhůru. Není vhodný jako vrchní vrstva – jednak by jej rozfoukal vítr a jednak vypadá nevzhledně. O metodách práce s kartonem v permakultuře bude nejspíše další článek, je mnoho možností.
VELKÉ LISTY A ZBYTKY ROSTLIN BEZ KVĚTŮ A SEMEN
Další hmota, kterou vždy zahrada nějakou vyprodukuje a která se dá použít na krytí půdy, i jako hnojivo. Jedná se o různé osekané větve i s listy, ty jsou vhodné třeba na mulčování cestiček, na zakrytí kartónů nebo okrajů záhonů. Velké listy rostlin jako je například divizna, křen, kostival, rebarbora apod. můžeme v létě klást na odhalenou půdu mezi zeleninu a zmírnit tím odpar a přehřívání půdy, i když nemáme po ruce jiný vhodný mulč. Všechny zmíněné rostliny mají hluboké a husté kořeny, takže těží živiny z větších hloubek a mohou po rozkladu obohatit půdu. (Proto se ostatně i sázejí do podrostů pod ovocné stromy, mají tam funkci dynamických akumulátorů živin). Více na toto téma bude časem v článku o gulidech (guild – společenstvo stromu)
Také jsem podobným způsobem používala nasekané listy invazní traviny třtiny křovištní, které jsme měli na pozemku spousty, samozřejmě předtím, než vykvetla. (Další výhodou je, že když třtinu sekáte pravidelně a vícekrát za rok, tak postupně z pozemku mizí.) Podobně se dají použít listy pampelišek, pokud máte na pozemku velké porosty.
SPADANÉ LISTÍ
Na podzim nám příroda dodává další skvělý mulč v podobě listů. Je dobré jej na většině míst pod stromy a keři ponechat. Výjimka může být na trávníku, který by pod listím přes zimu značně utrpěl a také na různých cestách či posezeních. Odtud pak shrabané listí může putovat pod keře a stromy nebo do cestiček. Nevýhodou může být, že v listí jsou klíčivá semena. Nejvíce jsou v listí javorovém nebo jasanovém. Proto není toto listí moc vhodné například na záhony.
s radostí sdílím
Tipy z praxe
Není dobré mulčovat na přeschlou půdu. Vrstva mulče totiž funguje na obě strany, to znamená, že se díky mulči déšť pak k půdě hned tak nedostane. Proto je výhodné mulčovat brzy z jara, když taje sníh, po velkém dešti a nebo po důkladném zalití výsadeb. Tím se vláha v půdě zakryje a ochrání před dalším vysycháním.
Štěpku si můžeme vyrobit i sami. K dostání jsou různé druhy štěpkovačů. Když je hodně větví, lze si i velký štěpkovač vypůjčit, například na den, na víkend. Sehnat si hodně větví i ze sousedství a vyrobit si vlastní štěpku, u které přesně znáte i složení.
Díky využívání posekané trávy a sena jako mulče výrazně posílíte koloběh živin na vlastním pozemku a zmenší se objem odpadu.
Ořešákové listí – další velké téma, přetřásané na různé způsoby. Z osobních zkušeností vnímám, že to není zas tak velké drama, jak se ledaskde uvádí. Ale je samozřejmě dobré vědět které rostliny snáší ořešák lépe a které hůře. Pod ořešákem královským, a tedy i v jeho listovém opadu, dobře prosperují například bergenie, narcisy, většina kultivarů šanty, bika lesní (travina), ostřice Morowova (´Ice Dance´), některé škornice, divočejší kultivary denivek, některé bambusy, bobkovišeň lékařská, kakost oddénkatý, dlužichy, bohyšky, modřence, některé hortenzie a rhododendrony. Záleží vždy i na kvalitě půdy a na velikosti stromu, tj, kolik jde pod něj slunce a kdy. V mulči ze shrabaného ořešákového listí se dají dobře pěstovat brambory 🙂
Světoznámý australský permakulturní designér Geoff Lawton pomocí správně použité organické hmoty zúrodňuje i pouště. Viz jeho dokumenty o půdách a mulčování například:
