Bambusy v zahradě
lADA sVOBODOVÁ, červen 2023
Bambusová láska
Už je máte?
„Bambusy? Takový plevel, zamoří mi celou zahradu!“ I s takovým vyjádřením se občas setkám, když klientům navrhnu, že by se u nich v zahradě mohl vysadit bambus.
Nedávno jsem po delší době navštívila pražské Bambusárium, kde jsem kdysi téměř 7 let pracovala a opět jsem si uvědomila, jaká je škoda, že tak krásné a úžasné rostliny nepěstujeme v našich zahradách častěji.
Pojďme si spolu projít některá fakta o bambusech a třeba si je zamilujete i vy.
Poznáváme bambusy
TRAVINY NEBO DŘEVINY?
Bambusy rostou a chovají se jako velké stálezelené trsy nebo porosty trav. Botanicky se i mezi traviny řadí, patří do stejné čeledě jako většina travin i běžného obilí. Spadají mezi jednoděložné rostliny. Na rozdíl od „běžné trávy“ mají tuhá dřevnatá stébla a tudíž mohou připomínat i dřeviny nebo křoviny. Jejich stébla díky tomu i nabývají větších průměrů a výšek, než třeba ozdobnice čínská (Miscanthus) nebo běžně pěstované obilniny.
Pravé dřeviny to ale nejsou, protože jejich stébla neumí druhotně tloustnout (nemají speciální dělivé pletivo kambium jako stromy a keře, které řadíme k rostlinám dvouděložným). Když roste nové stéblo, tak vyroste do určité výšky a průměru, který se už další roky nemění. Naopak odspodu z kořenů rostou stébla stále nová a nová, která mohou mít zase o něco větší průměr a výšku než ta „stará“ a tím pak rostliny celkově nabývají na výšce i šířce. Ze stébel z loňských let už ale nové větve nerostou, pouze se více olistí a zhoustnou a po čase (který je u každého druhu trochu jinak dlouhý) odumírají, aby vytvořila místo těm novým. Tím se rostlina omlazuje.
Jejich příbuzenství s travinami také značí, že koření poměrně mělce (Fargesie cca do 50-60 cm hloubky, výběžkaté některé do 80 cm), s tím se pojí jejich potřeba pravidelného přísunu vláhy i choulostivost vrchní vrstvy kořenů při holomrazech. Tímto se také liší od dřevin, které běžně koření do hloubek i několika metrů, a tudíž jsou časem většinou naprosto soběstačné.
Harmonie
ATMOSFÉRA
Bambusy umí vykouzlit neopakovatelnou atmosféru. Mají naprosto specifickou energii a ne náhodu jsou spojovány s klidem a harmonií, s chrámy, meditacemi a též s uměleckými činnostmi, jako je například umění kaligrafie a nebo psaní básní ve stínu bambusu u výborného šálku čaje v zahradním altánku… V takové harmonické atmosféře se člověk cítí odpočatý, propojený s vesmírem i sám se sebou, a tudíž i inspirovaný k další tvorbě.
ŽIVELNOST
Bambusy mají poměrně rychlý růst, velkou dávku živelnosti a též typické ševelení bohatého olistění. Obzvláště v době růstu nových výhonků je život v bambusové zahradě naprosto jedinečným zážitkem, protože u vysokých výběžkatých druhů mohou i u nás stébla narůstat rychlostí desítek centimetrů za den! Navíc každý druh má své specifické barvy a tvary nových výhonků, takže se dle toho dají druhy ve většině případů rovnou i určovat.
Jako doma
EXOTIKA?
V době kdy v zahradách běžně najdeme například rhododendrony pocházející z Himálaje nebo třeba letničky, rajčata, okurky a papriky, které pocházejí rovnou z tropů, si nemyslím, že by pěstování bambusů byla nějaká velká exotika. Spíše je to zatím možná jen nezvyk. Většina druhů, které lze u nás pěstovat totiž pochází ze subtropických hor a z mírného pásu Asie, tedy nám klimaticky příbuzných oblastí.
CO MÁ BAMBUS RÁD?
Bambus je dle mého názoru vhodný do většiny zahrad, pokud to tedy není úplně někde na „polopoušti“ či na otevřené holé pláni, kde jsou léta příliš horká a nebo naopak na vrcholu hor, kde neustále fouká a zimy jsou krušné. Bambusy mají rádi mikroklima už trochu zapojených zahrad, ale když jim trochu pomůžeme, dají se najít vhodné druhy i do těch úplně nově založených, dokonce snesou při vhodné péči a dostatečné velikosti nádoby prosperovat i ve větších korytech a nádobách. Úmyslně o nich píšu jako by byli živé bytosti s vlastním vědomím, protože je tak vnímám.
V teplých dnech vydávají jemnou travnatě kořeněnou vůni a též vypařují dost velké množství vody, což na zahradě vytváří specifické mikroklima. Na nových stéblech můžeme najít jemný bílý pudrovitý prášek, který má také tuto vůni.
Základní členění
Trsnaté a výběžkaté bambusy
TRSNATÉ BAMBUSY
V našem klimatu zastoupené především rodem Fargesia (ve starší literatuře Sinarundinaria), rostou jako velké trsy trávy, které mají jeden střed, ze kterého se postupně rozrůstají do stran. Nejsou to ale dlouhé několikametrové podzemní výběžky typu jakým roste například pýr, ale pouze krátké, takže rostlina nezabírá tolik místa, zůstává ve svém okruhu 1-2 m v průměru do místa výsadby, záleží na druhu, stanovišti a způsobu pěstování. Tedy jsou vhodné pro menší zahrady a nepotřebují protikořenové zábrany.
Je třeba počítat s tím, že se budou chovat jako větší keře, není to úplně malá rostlina. Fargesií je u nás možné pěstovat několik druhů a ty mají mnoho různých kultivarů, které se liší výškou a tvarem trsu. Některé jdou více nahoru a drží se poměrně sloupovitě (například ´Viking´ nebo ´Obelisk´), některé naopak vytvářejí široce fontánovité či trychtýřovité keře, které přepadávají do stran a starší stébla se ohýbají až k zemi (Například ´Vulcano´). Mají tedy široké uplatnění pro živé ploty a „stěny“, ale i jako solitéry na speciální místa či pro vytváření soukromí. Dobře rostou také pod vysokými, ideálně listnatými stromy.
Na rozdíl od stálezelených dřevin, které se běžně používají na živé i stříhané ploty, jsou Fargesie jemnější a rozevlátější a dodají do zahrady hravost a pohyb, protože i sebemenší větřík rozhýbe ohnutá olistěná stébla plné listů k různým tanečním kreacím.
KULTIVARY
Kultivary se liší nejenom výškou a způsobem růstu do šířky, můžeme si vybrat z pestré palety od velikosti cca 1,5 m až do výše okolo 4 m. Rozlišují se též velikostí listů i barevností stébel. Některé svým vzhledem působí jemně až křehce, jiné zase mohutně a rozcuchaně.
Nejodolnější do našeho klimatu jsou kultivary druhu Fargesia nitida a Fargesia jiuzhaigou a dále kultivary mezidruhových kříženců s Fargesia nitida a F. murieliae jako je např. ´Pillar´, ´Viking´a ´Winter Joy´. Ty si docela dobře poradí i se slunečným stanovištěm, kde občas fouká. Ideální stanoviště je pro ně ovšem v polostínu, to znamená v místě, kde na ně nepraží slunko úplně celý den, ale např. jen půl dne a jsou trochu kryté před mrazivým větrem hlavně v zimě. Stínit může budova i například vysoký strom či altánek, zídka…Zmíněné druhy se umí chránit proti výparu vody z listů rolováním, tj. když je moc sucho, mrazivo nebo větrno, listy se srolují do ruliček. Až nepříznivé období pomine, napijí se, tak se zase rozbalí. Tímto nás i upozorní, kdy je třeba zalít.
Existuji i druhy, které běžně listy nerolují, v případě potíží jim zasychají konce listů anebo propadávají. To jsou například Fargesia rufa a robusta.
Fargesie tvoří ve své domovině (Čína) hlavní složku potravy medvídka pandy. Pro lidi však na jídlo vhodné nejsou (nejsou chutné).
VÝBĚŽKATÉ BAMBUSY
Tato skupina by se ještě dala dále rozdělit na vysoké tzv. „tyčové“ – které tvoří stébla větších průměrů než Fargesie a také dosahují výšek od 2 do 8 m a mají rádi slunce a pokryvné – s výškou od pár desítek cm zhruba do 2 m, které upřednostňují polostín až lehký stín.
Vysoké tyčové bambusy, u nás zastoupené rodem Phyllostachys (listoklasec) a Bashaniase vyznačují poměrně rychlým růstem a schopností se rozrůstat dlouhými podzemními výběžky i do několikametrové vzdálenosti od mateřské rostliny. Takový bambusový porost může mít časem i desítky metrů čtverečních.
PROTIKOŘENOVÁ ZÁBRANA
Dá se však omezovat protikořenovou zábranou, díky níž jim určíme jejich místo a zabráníme tak nekontrolovanému rozrůstání na nevhodná místa – například do trvalkových záhonů, k jezírku (mohly by propíchnout jezírkovou folii) nebo k sousedům. Další, co je spolehlivě omezí je například vyasfaltovaná silnice nebo betonová zídka. Je možné ještě použít pozinkovaný plech, ale to už je dosti drahá záležitost a musí být dobře pospojovaný, aby se pátravé výběžky nedostaly ven v místě svaru či spoje. Sekačky na výhonky běžně nezabírají, bambusové kořeny jsou velmi tvrdé a mohou i tupit nože.
Protikořenová zábrana se zakopává do hloubky 60 až 80 cm a je vyrobená ze speciálního tvrzeného plastu odolného půdním vlivům i UV záření. Pro jistou funkci zábrany je třeba nechat aspoň 5cm zábrany koukat z půdy ven, výběžky se totiž někdy pohybují i po povrchu půdy, obzvláště, když je vymezený prostor malý a bambus hledá další možnosti, kde sehnat živiny a vláhu.
VYUŽITÍ BAMBUSOVÝCH STÉBEL A VÝHONKŮ
Tyčové bambusy mají také dřevnatá stébla a tvoří v podstatě „lesní“ porosty. Je to takové „dřevnaté rákosí“. Pobyt v takovém bambusové hájku je krásný a uklidňující zážitek. Po několika letech na stanovišti, když se jim daří, lze u silněji rostoucích druhů sklízet i tyčovinu na různé lehké zahradní konstrukce a dekorace. U nás nedosahují průměrů jako v tropech, ale i tak lze sklízet tyče, které mohou bez problémů udržet fazole nebo rajčata.
Několik druhů má jedlé výhonky. Mladé listy druhu Phyllostachys bissetii lze sušit na čaj.
BAREVNÉ A DALŠÍ DOPORUČENÉ KULTIVARY
V nabídce jsou různé barvy stébel. Nejčastější barvou je zelená, ale můžeme pěstovat i se žlutými stébly, která jsou čistě žlutá Phyllostachys aureosulcata ´Aureocaulis´ nebo mají zelené proužky Phyllostachys aureosulcata ´Spectabilis´. Některá stébla jsou při rašení do vínové barvy, pak časem zelenají, např. Phyllostachs nuda. Různé druhy mají i různé průměry stébel.
Všechny Phyllostachysy rostou zpočátku spíše tenčí a s tím, jak porost nabývá na síle, tak každý rok mohou rašit tlustší a tlustší stébla. Stéblo, které už jednou vyroste s průměrem např. 2 cm už dále netloustne, ale další rok mohou při dobrých podmínkách z kořenů vyrůst nová, o něco silnější stébla. Nejodolnější druhy jsou u nás Phyllostachys bissetii, Phylostachs aureosulcata a jeho kultivary, Phyllostachs nuda a také Phyllostachs parvifolia a P. atrovaginata (poslední dva druhy mohou mít i větší průměry tyčoviny, tj. 4-5 cm, když se dobře na stanovišti usadí a mají dostatek živin i vláhy).
VÝBĚŽKATÉ POKRYVNÉ BAMBUSY
Výběžkaté pokryvné bambusy pocházejí z podrostů lesů anebo z hájů tvořených vysokými tyčovými bambusy. Dorůstají spíše nižších rozměrů, zato mohou mít největší listy ze všech bambusů – to platí pro rod Sasa. Sasa palmata má i chutné výhonky. Sasa kurilensis zase patří k nejodolnější pokryvným bambusům, u nás většinou dorůstá okolo 1-2 m. Listy Sasy mohou být okolo 15-20 cm dlouhé a několik cm široké.
Dalším odolným pokryvným bambusem je Pleioblastus ´Vagans´. Nejnižším pokryvným bambusem je Pleioblastus pumilus, který má zároveň z této skupiny bambusů i nejdrobnější listy.
doporučení z praxe
Tipy na péči o bambusy
Zálivka
Zalévejte jednou za pár dní větším množstvím vody, aby se dostala i do hloubky. Bambusy potřebují dostatek vláhy i v zimě. Holomrazy bez sněhové pokrývky jim nesvědčí.
Půda
Zajistěte propustnou úrodnou půdu s dostatečným množstvím humusu a živin - výběžkaté jich potřebují hodně, trsnaté si poradí i s chudší půdou.
Vítr
Bambusy nejsou vhodné přímo jako větrolam, stálý dlouhodobý vítr jim nedělá příliš dobře, hlavně pokud je spojený s dlouhodobým mrazem.
Mulč
Bambusy si libují v mulči, který jim dobře zakryje kořeny a drží vláhu. Pořádný mulč drží vláhu i teplo. Je dobré nechat pod bambusy jejich vlastní opadané listí, vytváří skvělý mulč a také si pak zrecyklují své vlastní živiny.
Hnůj
Na jaře přihnojte pro lepší růst stébel, hlavně doplňte dusík. V létě, případně jen pro podporu vyzrávání stébel, tj. méně dusíku než na jaře a spíš více draslíku, křemíku. U Fargesií opatrně, nepotřebují tolik dusíku a nerady přímo surový hnůj.
Zahradníkův stín
Nejlepší hnojivo je „zahradníkův stín“, vaše přítomnost v zahradě, láska a komunikace s rostlinami je dobrý růst rostlin zásadní a dělá pravé divy 🙂
Vhodné kombinace pro bambusy v zahradě
KOMBINACE PRO VELKÉ BAMBUSY
Velké výběžkaté Phyllostachysy a Bashanie, tzv. tyčové bambusy jsou ideální jako samostatný porost například někde u zdi, u domu, vysokého plotu nebo na chráněném místě v zahradě, kde mohou tvořit samostatný hájek. Uvnitř může být například posezení, lavička, fontánka…
Jako podrost vysokých bambusů se v úrodné půdě osvědčily bambusy nízké pokryvné, které mohou sdílet s vysokými stejné místo vytyčené protikořenovou barierou. Je třeba dbát na zálivku a občasné nahnojení, protože když je plocha malá, mohou si brát navzájem živiny. Dobře s nimi též spolupracují stínomilné kapradiny a nebo pokryvné stínomilné traviny – ty však většinou nesnesou, když je moc velký stín, tedy jsou vhodné spíše na okraj porostu. Pěkně s bambusy vypadají i vysoké traviny ozdobnice, ale ty už potřebují plné slunce a nemohou růst s bambusy přímo v prostoru odděleném folií. Tedy jsou vhodné na jižní či západní stranu, kde jim pak vysoké bambusy „kryjí záda ze severu či z východu“.
Před vysokými bambusy mohou být též vysazeny Fargesie nebo keře podobných velikostí, které upřednostňují polostín. Na vhodném místě je to například dřín japonský (Cornus kousa), používá se i kombinace s bobkovišní nebo brslenem japonským (Euonymus fortunei), pokud chcete zahradu čistě stálezelenou. Krásnou podzimní kombinaci s nimi tvoří například brslen křídlatý, který barví do nádherné magenta-červené, což obzvláště vynikne před bambusy se žlutými stébly. Stejně tak jsou krásné kombinace s japonskými javory.
Phylostachysy mohou růst i pod staršími a hodně vysokými listnatými stromy, které jsou i vysoko vyvětvené a není pod nimi celodenní stín.
KOMBINACE PRO TRSNATÉ FARGESIE
Trsnaté Fargesie upřednostňují kyselejší půdy a polostín až lehký stín, což je výhoda v tom, že zvládají i prostředí pod stromy (například i pod ořechem!) kde si po dobrém zakořenění poradí celkem dobře i s letními přísušky (když jsou v jeho stínu).
Nádherná kombinace jsou Fargesie pod metasekvojí (opadavý jehličnan z Číny). Fargesie mohou rovněž doprovázet i rhododendrony a azalky, ale na rozdíl od nich nepotřebují tolik kyselou půdu.
Fargesie rovněž mohou tvořit pozadí trvalkovým záhonům nebo předěly mezi jednotlivými částmi zahrady či pozemku. Též se z nich snadno vytvoří soukromí, taková schovaná zahrada v zahradě.
Ideální jsou na živé ploty i pro menší pozemky a zahrádky, protože s e případě potřeby dají i stříhat. Nevypadají pak už tak rozverně a hravě, ale zelenou stěnu vytvoří i tak.
Kombinací je opravdu hodně, neváhejte zkoušet i své vlastní a nebojte se bambusů. Když znáte jejich vlastnosti a potřeby, snadněji jim pak najdete na zahradě jejich správné místo, kde budou spokojeny oni i vy 🙂